Rodina
Asi jedenáctiletý František Langer se sourozenci Jiřím a Josefem
Dopisy z fronty a vojenská legitimace Josefa Langera
Max a Růžena Langerovi a jejich tři synové František, Josef a Jiří
Oba rodiče zemřeli ještě před příchodem Němců, bratr Josef spáchal sebevraždu před odjezdem do koncentračního tábora v roce 1941. Josefova žena Berta, stejně jako většina rodiny Františka Langera, holocaust nepřežila, zemřela v roce 1944 v Terezíně. Bratr Jiří odjel do Palestiny, ale válku taky nepřežil.
Max Langer, Františkův otec, pocházel z malé vesničky Staré Ransko nedaleko Havlíčkova Brodu. Svůj původ odvíjel od holandského předka, kterého si do Ranska přivedl kardinál Dietrichstein, který zde založil slévárny. „Pamatuji si, že jsem v dětských letech ještě vídal tatínka, jak si každé ráno ovíjí řemínky kolem obtloustlých paží, později už to nebylo tak pravidelně,“ napsal František Langer ve svých vzpomínkách:
„Stravu jsme dlouho udržovali košer. Navenek otcovo hlášení se k víře spočívalo v pravidelném docházení do přepychové synagogy a příslušností k několika židovským dobročinným spolkům. Nechtěl-li otec podlehnout konkurenci, musel ale v sobotu stát za pultem svého obchodu. Aspoň prý slíbil dědečkovi, že nebude od pátečního do sobotního večera kouřit, ačkoliv byl vášnivý kuřák. Však s ním nebylo po celou sobotu žádné pořízení.“
Maminka Františka Langera pocházela z Ledče nad Sázavou. V její rodině bylo několik židovských učenců, rabínů. Část rodiny včetně Františkovy babičky žila ve velkém domě strýce Pachnera v tehdejším Německém Brodě. František a jeho bratři Jiří a Josef zde trávili každé prázdniny. „Spalo se všelijak, po dvou na posteli, na židlích a jedlo se u dlouhatánského stolu. Pro mého bratra Pepu, velmi slabého, najal strýc dokonce na léto kozu, aby měl dost mléka.“
Na bratra Josefa vzpomíná František jako na bázlivého, melancholického chlapce, který byl jako dítě fyzicky velmi slabý a v pozdějších letech se z něj stal věčný pesimista. I Josef nicméně podědil umělecké geny a už jako dítě se pokoušel napsat několik básní. Přestože Josef byl ze všech bratrů nejméně literárně činný, František Langer se k němu obracel v době, kdy tvořil. Když v roce 1914 přepracovával Svatého Václava, otázal se František svého bratra, co tomu říká. „Kdyby ti něco napadlo, poraď.“ Josef převzal rodinný obchod v dnešní Bělehradské ulici.
Oba rodiče zemřeli ještě před příchodem Němců,
bratr Josef spáchal sebevraždu před odjezdem
do koncentračního tábora v roce 1941.
Josefova žena Berta, stejně jako
většina rodiny Františka Langera,
holocaust nepřežila, zemřela
v roce 1944 v Terezíně.
Bratr Jiří odjel do Palestiny,
ale válku taky nepřežil.